Úprdelný dny na úprdelný planetě - Dimitri Verhulst

16. února 2014 v 11:51 | Scriptie |  Recenze
Úprdelný dny na úprdelný planetě
Autor: Dimitri Verhulst
Oficiální název: Godverdomse dagen op een godverdomse bol
Rok vydání: 2011
Nakladatelství: Mladá fronta
Počet stran: 152
Ze série: x




Anotace: Na planetě, která se nápadně podobá Zemi, vznikne život. Jedna z jeho forem se začne odlišovat od ostatních, až postupně zamoří celou planetu. Nejprve si podrobí ostatní živočišné druhy, pak je začíná hubit a vyhlazovat. Na konci své pouti zničí tento druh sám sebe.
Vlám Dimitri Verhulst se rozhodl sledovat zhoubné bujení svérázného živočisného druhu od samého počátku do jeho trapného konce. Obrovský časový úsek dějin světa se mu podařilo vměstnat do sto padesáti stran, a výsledkem je nelichotivý, zato však strhující obraz člověka. Pro Verhulsta typický sžíravý sarkasmus a především jadrný, expresivní jazykový projev činí z tohoto málo opitmistického díla čtenářský požitek. Román Úprdelný dny na úprdelné planetě je příběh vyrytý nožem, bez dat, bez postav, beze jmen, ale nepochybně se v tom poznáte. A příjemné to nebude.

Z mého pohledu: Tato kniha nejenže je pesimistická, sarkastická a nelichotivá, je i nepříjemně sprostá. Nebo, záleží na tom, kdo to vezme z jakého pohledu. Mně, jakožto člověku, který se ve vulgárních slovech nijak nevyžívá, mi to přišlo trochu... eh... no, sprostý.
Ale i přesto musím souhlasit. Na tuhle knihu nelze jen tak zapomenout. Je až děsivé, jak moc je nám "to" podobné. Abyste pochopili, v celé knížce jsme (respektive oni) popisování jako to. Nikdy bych ale opravdu neřekla, že jde k sobě zakomponovat sarkasmus a zároveň děsivou pravdu.
Našla jsem tu jednu větu, jež se mi opravdu vyryla do mozku - "Zná to bohatství, protože to zná chudobu." Je to tak neuvěřitelné pravdivá věta, až je to strašidelné. Protože, řekněte, kdyby všichni měli určitou částu peněz, byl by někdo chudý a někdo bohatý? Nebyl.
A nakonci této pouti to konečně převzalo od bohů kontrolů. Konečně. Pánem všeho. Jak říká jedna z posledních vět. Taky nepopiratelně pravdivá věta. Dobrá, nejsou všichni pánem světa, ale když si vezmete lidstvo jako celek, jenž zastavěl dřívě bujnou vegetaci svými baráky, vykácel domov pro všechna možná i nemožná zvířata, zkrotil některé živly, vyhladil jiné živočichy, zahubil i jiné lidi... Tak musím říct, že ano.
Jo, je to neuvěřitelné. Ale v podstatě až v této knize jsem si tak nějak uvědomila, že se naše populace brzy pozabíjí navzájem. Ať už kvůli nějaké nevydařené bombě, jaderné elektrátně, nebo z lidské ješitnosti, která přinutí některé lidi povraždit se navzájem za účelem majetku.
Vím, že to zní moc depresivně, pesimisticky, bez budoucnosti a kdoví jak ještě, ale zkuste si tu knihu přečíst. Mám takový pocit, že byste smýšleli víceméně stejně. Nebo alespoň podobně.
Jo mimochodem, neviděl jste někdo někde ještě nějakýho vakovlka?
Tahle knížka si ode mě i přes její vulgaritu, pesimismus a spoustu dalších nepěkných věcí odnáší:

Za recenzní výtisk děkuji knihcentru. Knihu najdete zde.

Miniatura knihy - knihcentrum.cz
Originální obrázek knihy - Google
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ilon-Ká** Ilon-Ká** | Web | 16. února 2014 v 16:29 | Reagovat

Kniha mě popravdě vůbec nezaujala. A ani po tvé recenzi, ale je dobře napsaná, kniha nelíbí. Není to prostě můj styl :-)

2 Ewiline Ewiline | E-mail | Web | 18. února 2014 v 17:02 | Reagovat

Nic ve zlým.. ta recenze je boží, ale knížka... Mno :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama