14.9.2013

14. září 2013 v 19:26 | Scriptie*13* |  Deník
Hehe. Upřímně, dnes se toho stalo tolik, že by to bylo moc i na proslov k básni, kterou pro vás mám připravenou, tu ale přidám až zítra.
Btw.: Všimli jste si 12. kapitoly SZZ? o.O


Ráno jsem vstávala v sedm. Samo o sobě by to nebylo tak zlé, kdybych ale nešla spát v půl druhé ráno, že. No jo, no. "Trošku" jsem se začetla.
V osm jsme se přesunuly k mámě, kde jsem v cca deset hodin vyprovodily ségru na vlak. Spolu s babičkou-která-s-námi-nemá-nic-společného a jejím kamarádem vyrazili na oslavu narozenin jedněch dvojčat.
Kolem půl jedenáté jsme se sbalily a vyrazily na autobus, který nám ujel přímo a doslova před nosem. Takže teta s naší babičkou vymyslely novou cestu. Sedly jsme na jiný bus, přesedlaly na tramvaj, a asi po půl hodině zjistily, že jedem špatně. Naštěstí jsme vystoupily příští zastávku, kde jsme přestoupily na další tramvaj.
Na Výstaviše Holešovice jsme se prodraly chumlem lidí a nakonec se usadily v hledišti. Když přišel Dalajláma (ano, babička mě přemluvila, abych jela s ní), všichni vstali a začali mohutně tleskat. Jako fakt, takhle dlouhý potlesk jsem snad nezažila.
No, nakonec začal povídat, a nějaká žena ho překládala. Asi po hodině jsem tam usnula. Já vím, není to zrovna projev úcty a respektu, ale já prostě potřebovala dospat aspoň několik minut. Probudila jsem se asi po půl hodině, to už byl skoro konec.
Ale to nejhorší přišlo potom. Víte, místo, odkud babička pochází je silně věřící a uctívají Buddhu a Dalajlámu. Takže jakmile jsme vyšly, začala každého líbat na tvář, skoro s každým se nahlas vítala. Nejtrapnější na tom bylo, když se otočili ke mně, a začali mi říkat, jak jsem vyrostla, jak jsem velká a hezká (to určitě). Já si je ale ani nepamatovala, což znamená, že jsem se jen usmívala a přikyvovala jak osel.
Domů jsem se dostala asi v šest. Snědla jsem velký talíř rizota, protože jsem za celý den snědla tři lívance a koláč s čajem. Asi v sedm jsem s mamkou vyrazila na nádraží (je fajn, že ho máme za domem), kam měla přijet i Adri. Jakmile jsme se sešly, došly jsme domů.
Konečně! Home, sweet home.
A jak jsem ekla, nezapomeňte na TBN konec a SZZ 12. ;)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Calla Calla | Web | 15. září 2013 v 10:20 | Reagovat

oo.. Tak to jsi měla teda těžký den :D Nezávidím.. :D

2 Lucy Liwel Lucy Liwel | Web | 15. září 2013 v 14:00 | Reagovat

Taky nezávidím...:D
Hmmm, TBN čtu a je to vážně skvělý, ale jsem teprve u druhé kapitolky, těším se, až to dočtu celé :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama