Svět za zrcadly - 7. kapitola

6. července 2013 v 23:49 | Scriptie*13* |  Svět za zrcadly
Podívala jsem se na anketu Která povídka vede. Ve vedení se zcela "překvapivě" drží Svět za zrcadly. :D No nic. A jsem moc ráda za komentáře. Díky moc! :D ♥
Jo, a je pravděpodobné, že ode dneška budu ke kapitolám přidávát i úvodní obrázek (jako třeba Clarush*)
Pro Milču: Ta přelétavost je její "image." :D



Kassandra byla lehce nepřítomná. Hlavou jí létaly pomatené myšlenky, které se točily kolem tajemného neznámého, který dával pozor na Kim. Nemohla přestat myslet na jeho tyrkysové oči. Tyrkysové! Chápete to? To snad musel mít čočky, aby je měl takové. Vždyť to není normální. To je stejné, jakoby měl někdo takové ty zářivě žluté, barva záchraných vozů.
"Kass? Ale no tak," šťouchla do své kamarádky Kim, a luskla jí před očima. Kass zmateně zamrkala a zaostřila svůj pohled nejříve do poloprázdné sklenky, a pak se podívala na Kim. Pobaveně se usmívala.
"Asi jsem něco prošvihla, co? Kdo je ten chlapík, který ti pomotal hlavu? Znám ho?" zeptala se zvědavě a rozhlédla se.
"Nejspíš ho neznáš. A neznám ho ani já," zabrblala Kass a zamračila se na své pití, jako by to byla jeho vina.
"A nedal ti třeba telefoní číslo?" dotírala dál Kim.
"Ne, nedal. A nech už to být," stejně zná jen tebe, domyslela si v duchu ironicky Kass.
"Hele, no tak. Kterej pakůň by nechtěl holku jako ty, co? Jsi chytrá, někdy až moc, ale zároveň nezkazíš srandu. Jsi hezká, a příjemná. Pokud o tebe ten blb nezavadil ani pohledem, zřejmě není pro tebe," chlácholila svou černovlasou kamarádku Kim. Kassandře to vyloudilo jemný úsměv na tváři. Těšilo ji, že ji má Kim tak ráda.
"Stejně za to nestál," zazubila se poněkud váhavě černovláska. Kdoví proč, ale nechtěla jí říct, že na Kim dává pozor. Přestože se jí to ani za mák nelíbilo, držela jazyk za zuby.
"Jasně že ne. Kdo by nechal holku jako ty, a nedal jí ani kontakt," zamlaskla naoko pohoršeně blondýnka. Posléze se usmála a objala svoji tak zvanou BFF kolem ramen.
"S něčím se ti svěřím. Ten kluk támhle v rohu na tebe kouká, nelíbí se ti?" zašeptala jí do ucha, přičemž pohodila svou blonďatou hřívou k osobě stojící tiše ve stínu kouta klubu.
Měly štěstí, že dřívější hlasitý rock, vyměnili za tišší a klidnější muziku, která donutila některé muže a kluky k výzvě žen a slečen k tanci.
Naše dvě kamarádky si mohly povídat, aniž by musely křičet.
Kass nenápadně zašilhala k onomu klukovi. Obrovské háro a lesknoucí se tyrkysové oči, které poznala i na tu dálku, jí rozproudily krev a rozbušily srdce. Kim měla pravdu. Díval se směrem k nim, ale ne na žádnou konkrétně. Když si všiml jejího, asi ne moc nenápadného pohledu, ústa se mu roztáhly do úsměvu. Přestože nebyl moc blízko, viděla to.
"Jdi za ním, ne?" pobídla ji Kim. Pak se odklonila, a napila se ze svého drinku.
Už sem poslali náhradu za Jareda. Tentokrát to bylo děvče. I když vypadalo nepříjemně, opak byl pravdou.
"Ne, díky," odmítla to rázně Kass a silou vůle od něj odtrhla pohled. Když se rozhlédla, překvapilo ji, že se na něj nikdo nedívá. Možná to bylo kvůli tomu, že si ho nikdo v té tmě nevšiml. Ale připadalo ji divné, že ostatní dělali, jako by tam vůbec nebyl.
A Kim se na něj už nepodívala. Bylo možné, že pro ni nebyl dost atraktivní, což ale Kassandře přišla jako pitomost. Komu by nepřišel tenhle cizinec přitažlivý?
Taky to ale mohlo být tím, že už byla pro dnešek "ukojená." Kass se nad tím výrazem pousmála, přestože to bylo celkem výstižné.
"Pojď, jdem si zatančit," zahulákala na ni Kim, jelikož tam teď opět naladili jakousi rychlou, ale chytlavou a hlasitou písničku. Blondýnka nečekala na protest či souhlas, a prostě svou kamarádku popadla za ruku a vtáhla ji to svíjejícího se davu.
Kassandře tancující těla zabránila v pohledu na cizince, ale pak se na to vykašlala, a rozhodla si zbytek večera užít. Tančila a dováděla spolu s Kim, a pomalu ji ani nepřekvapovalo, když se k mim přidalo několik celkem hezkých kluků. Kass to lehce znervózňovalo, nebyla na takovou těsnou blízkost zvyklá. Zato Kim byla očividně ve svém živlu. Rozdávala zářivé úsměvy na všechny strany.
"Asi si půjdu sednout," řekla své spolutanečnici Kass, a pak se pokoušela vyhrabat se z toho davu puberťáků.
Doplahočila se ke své židli, a překvapilo ji, když na té její někdo seděl. Překvapením zadržela dech, když si uvědomila, kdo že to tam sedí.
Kass se očí vedraly slzy, a klopýtavě udělala krok dozadu. Před očima se jí vybavila jeho tvář, oči a společně chvíle. Její dřívější láska, a nynější nenávist. Přesto ji pohled na něj bolel.
Rychlým zamrkáním slzy zaplašila a rozhlédla se kolem. Hledala tu... holku, se kterou ji podvedl. Překvapilo ji, že tady tu ženskou nikde nevidí.
Sebrala všechnu svou nahromaděnou zlobu, nenávist a sílu, a vydala se k němu. Chvíli váhala, než nasadila lehce naštvaný výraz a poklepala mu na rameno. Pomalu se otočil, a upřel své hřejivé, hnědé oči. Kass na chvíli ztratila koncetraci, ale za okamžik byla zase ve střehu.
"Jé, ahoj Sandro," pozdravil černovlásku kluk. Usmál se, a jeho nádherné bílé zuby se zaleskly ve světlech diskotéky.
Kass, nebo Sandra, jak ji Max oslovoval, a vypadalo to, že stále oslavuje, zaťala zuby a hněvivě se na něj zadívala.
"Neříkej mi tak!" osopila se. Pak se ale několikrát zhluboka nadechla a opět nasadila masku pokerového hráče.
"Klídek," zvedl ruce v obreném gestu, přičemž ho úsměv stále neopouštěl. Kass na chvilku zazáviděla své blonďaté kamarádce, že žila absolutně bez závazků, což jí znemožňovalo mít zlomené srdce.
"Sedíš na mé židli," upozornila ho po chvilce Kass.
"Opravdu? To je mi líto. Pojď, sedni si vedle mě, něco ti koupím," nabídl jí. Kass se na chvíli pozastavila nad jeho opovážlivostí.
"Jako vážně? Ty jsi nemožnej," zavrtěla hlavou Kassandra a otočila se na patě, aby od něj odkráčela.
"No tak, počkej chvilku," chytil ji pohotově za ruku Max. Černovlásku zamrazilo.
"Nech mě na pokoji," obořila se na něj a ruku mu vytrhla.
"Já to neudělal schválně. Svedla mě!" bránil se a prohrábl si rukou vlasy. Pak na ni vrhnul svůj kukuč. A Kass přestala dýchat, jelikož ji pohled na něj rozechvěl.
"Eh... No..." zakoktala se. Jenže když si všimla jeho cukajících rtů, jakoby potlačoval úsměv. Kassandra zrudla vzteky.
"Idiote. Nech mě," zavrčela na něj a otočila se k němu zády, jenže narazila do jiné hrudi. Když vzhlédla, a všimla si tyrkysových očí, rozbušilo se ji srdce. Jenže jeho pohled nesměřoval k ní, ale k němu.
"Kassandro, kdo je tohle?" oslovil ji cizinec. Oslovená pootevřela ústa v němém údivu, když zjistila, že ví její jméno.
"Jsem Max. Kdo jsi ty?" oplatil mu stejně naštvaně.
"Kassiin kluk. Proč?" A Kass otevřela pusu ještě víc. O co se tu to pako snaží?
"Kluk? Ty máš kluka?" zeptal se Maxmilián lehce překvapeně.
"Jo, má. Problém?" odpověděl místo ni její kluk.
"Ne. Měj se, San- ehm, Kass," rozloučil se poněkud zklamaně a zároveň naštvaně Max.
"Co- proč jsi to udělal?" zeptala se Kassandra toho tyrkysoočka, načež od něj odstoupila.
"Říkal jsem, že chránim Kim. Ale její příchod mi zabránil k dořeknutí. Chráním i její kamarády a kamarádky," řekl a zazubil se. Kass se trochu ulevilo, že to udělal jen proto, aby ji ochránil.
"Aha. No. Díky," zamumlala. Pak si něco uvědomila. "Proč jsi odešel, když se Kim vracela?"
"Nechtěl jsem se s ní zbytečně vybavovat," pokrčil rameny.
"Došlo ti ale, že tě viděla?"
"Hm," pronesl lhostejně.
"Čauky Kass. Co tu děláš? A kdo je tohle?" objevila se za Kass Kim. Postavila se vedle své černovlaské kamarádky a zkoumavě se dívala na cizince. Kass se v duchu modlila, aby jí ho nevzala.
"Jsem Patrik," představil se. Kassandře se to vůbec nezdálo. To jméno k němu jaksi nesedělo.
"Aha. Fajn," přikývla s úsměvem. Pak se otočila ke kamarádce a lehce se k ní naklonila: "pokud ses do něj ještě nezakoukala, pojď. Pokud jo, popros ho o číslo," zašeptala jí, mrkla, a pak se natáhla ke svému pití. Na jednou ho vypila, poskládala na pult peníze, a bez jakýhokoli pohledu na Patrika se otočila a procpala ven.
Kass lehce zrudly tváře, když s nim zůstala sama. Stále však byla trochu v šoku, že se o Patrika ani nesnažila usilovat. Byl krásný, tak co jí bránilo?
"Já už asi taky půjdu," vydala ze sebe Kass. "Měj se," usmála se, a pak se rychle otočila, a zmizela v davu stejně jako Kim.
"Tady jsi. Jsem ráda, že jsi se rozhodla jít za mnou," zasmála se Kim, která se vedle ní zničehonic objevila, a obě pak spolu šly ven, na čerstvý vzduch.
Když se pak podívaly na hodinky, pochvalovaly si, jak krásně jim to vychází. Bylo deset, takže nasedly do Kasiinýho auta, a vyjely domů.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Milča Milča | Web | 7. července 2013 v 6:44 | Reagovat

Okey :)
Trošku trapas no...nechtěla bych být v Kassiině kůži :P

2 Clarush* Clarush* | Web | 7. července 2013 v 16:07 | Reagovat

Asi budu mít brzy problém :D Onehdy ještě před tím, než si začala psát tuhle povídku jsem začala psát povídku Aenesis: Svět za zrcadlem a brzo bych ji chtěla zveřejnit, jenže máme skoro identický název :DDD

3 Ewiline Ewiline | Web | 7. července 2013 v 21:32 | Reagovat

To si děláš srandu Script!! Já na 4 dny odjedu a ty tady takhle zaseješ!! :D Tenhle článek jsem si nepřečetla páč to budu zítra všechno dohánět... BOŽE!! :D

4 Ewiline Ewiline | Web | 8. července 2013 v 9:45 | Reagovat

[3]: Takže budu navazovat... Já bych taky neřekla, že se jmenuje Patrik. A taky je divný, že se za ním Kim ani jednou neohlédla... Jsem zvědavá na další kapitolu, protože to vypadá, že se nám Kass zabouchne :D

5 Betty Betty | Web | 8. července 2013 v 9:50 | Reagovat

Drsný :D!

6 Lexi Perennis Van der Lux Lexi Perennis Van der Lux | E-mail | Web | 21. července 2013 v 15:18 | Reagovat

Kukuč :DDDDDDDDDDD Ja z toho nemôžem :DDDDDD No a Patrik... to je božské meno :3 Ale  je jeho? o.O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama