To by nešlo - 16. kapitola

16. května 2013 v 19:32 | Scriptie*13* |  To by nešlo
Mám rozpracovanou jednorázovku. Pro některé bohužel, na téma Twilight. Ale počítám, že to bude spíš parodie. Jen nevím, kdy ji dodělám. :)
Styl v téhle povídce se asi trochu změnil. Nevím proč, ale asi nechci rozepisovat takové ty scénky. No, uvidíte.
Jo, a ještě jedna věc. Moc se omlouvám, za nepsaní. Máme se třídou každodenní a celodenní výlety, vracíme se kolem čtvrtý, a já se tak akorát osprchuju, přečtu pár stránek z HP, a pak ještě jen taktak stihnu okomentovat povídky. Prosím, neukamenujte mě!
A ode dneška nenávidím Švýcary. Kvůli nim jsme prohráli MS v hokeji. >:(

Ze mě a z April se staly nejlepší kamarádky. Oliver se stal nejlepší kámoš, samozřejmě hned po Mattovi. Se všemi jsem trávila přiměřené množství času, s Mattem však nejvíc. Nevím, zda si toho všiml, řekla bych ale, že byl mnohem... rozzářenější.
Nedávno jsme se poprvé políbili. Bylo to tak nádherné! Stalo se to docela náhodou, když jsme se vraceli z restaurace. Ach, stále na to nemohu zapomenout.
"Celá záříš. Stalo se něco?" optala se mě April. Dlouze jsem se na ni podívala. Usmívala se, a tvářila se rošťácky.
"Budeš naštvaná, když ti to řeknu," ušklíbla jsem se a opřela se o židli. Seděly jsme v jídelně. Oliver měl ještě školu.
"Tak nějak jsme se dali dohromady s Mattem," zamumlala jsem a trochu zrudla.
Zalapala po dechu. "To nemyslíš vážně?! To je proti pravidlům! To jestli se dozví Nejvyšší šestnáckta tak bude průser. Bože můj!"
"Hele, klídek. Vždyť se snad nic nestalo, ne?" zkoušela jsem odlehčit situaci.
Vrhla po mně překvapený pohled. "Nic se nestalo?! Jako fakt?! Jsem myslela, že tě trochu víc zasvětili do tajů našich pravidel."
"Upřímně? Mnohem víc mi toho řekl Charlie, než šestnáckta," ušklíbla jsem se.
"Nejspíš spěchali," snažila se jich zastat a pokrčila rameny.
"Tak určitě," pokývala jsem hlavou a ponimrala se v jídle. Kousek jsem uždibla, aby se neřeklo.
"Víš ty co? Přestaneme se o tom bavit, ok?"
Nadšeně jsem přikývla a usmála se.
"No... A jaký to bylo?" zeptala se. Upřímmě jsem se rozesmála.
"Heh... V poho-pohodě. Vla-vlastně naprosto ú-úžasný," kuckala jsem mezi smíchem. Taková normální otázka pro nenormální nelidi.
"Ehm. Tak to je skvělé," řekla trošku rozpačitě, díky čemuž jsem se znovu zasmála.
"Já jdu na další hodinu. Bohužel," povzdychla jsem si po tom, co jsem se uklidnila a podívala se na nástěnné hodiny. "Zatím," kývla jsem na April a spěchala na odpoledku. Uch, nenávidím školu po obědě. To by mělo být protizákonné.
Jediné plus na tom bylo, že to byla Biologie, což ještě jakž-takž ujde.
Čekalo tam na mě však na půl příjemné a na půl nepříjemné překvapení. Byl tam Matt, a, bohužel, i Taylor. Gr! Já ho tak nenávidim. Pořád má nějaký kecy, pořád je strašně sarkastickej, a nic kromě pilin v hlavě snad ani nemá! No, možná ani ty piliny tam nemá...
"Jé, nazdar tycosukradlasrdcemýmbráchovi! Jak se vede?" zareagoval na mě ihned Tay, jakmile si mě všiml. No neříkala jsem to?!
"Vzhledem k tomu, že s tebou mám strávit pětačtyřicet minut v jedné místnosti, tak celkem blbě," odvětila jsem a shodila tašku z ramen.
"Tak to je skvělé!" rozzářil se Tay. Matt do něj se smíchem drkl a přesedl si do naší lavice. Uf, už jsem se lekla, že si ke mně sedne nějakej ňouma, a Matt bude sedět s Casanovou. Chci říci Tay, samozřejmě. A proč Casanova? Jelikož se ke mně doneslo, a to opravdu drby neposlouchám, že má každý týden jinou. Ne-li každý den. Vlastně, ani mě to nepřekvapuje.
"Tak jo, pojď ke mně," roztáhl náruč Tay. Štvalo mě, jak byl přátelský a zároveň mě to velice udivuje. Vždyť jeho brácha je Temný anděl, který chodí s Pozemským andělem, který je pod vůlí šestnáctky.
"Proč?" odvětila jsem.
"Protože seš první, který se bráchovi dostala pod kůži," zasmál se. Matt za ním, v naší lavici, na mě spiklenecky mrkl a potichu i on roztáhl ruce, čili další pobídka k objímání.
Neváhala jsem. "Fajn," zahrála jsem a rychlochůzí se k němu vydala. Tay se zazubil.
Jenže já ho těsně před ním obešla a svalila se k Mattovi. Ucítila jsem známou a mně příjemnou vůni.
"Hej," ozval se Casanova dotčeně, "co to bylo? To jste si ze mě jako vystřelili? Že se nestydíte, vy chuligáni," zamlaskal na oko pohoršeně.¨
Matt mi zabořil hlavku do důlku mezi hlavou a pravým ramenem, a já jasně cítila, jak se třese a na rameni cítila jeho zadušený smích. Snažil se zamaskovat, že se Taylorovi směje.
"Ty se mi směješ? Ts-s-s..." zakroutil nad námi hlavou, a otočil se k tabuli. Právě načas. Školou se roznesl otravný zvuk zvonku, a na chodbě jsem zaslechla tichý klapot učitelčiných bot.
Povzdychla jsem si, a jemně Matta políbila na rty. Pak jsem z něj slezla na židli zprava od něho.
Když jsem se na něj podívala, šťastně se usmíval. Úsměv jsem mu oplatila a otočila se zpět k tabuli, jak jsem čekala, kdy učitelka otevře dveře. Chvilku nato, jsem cítila dotek jeho ruky na té své.
Zvedla jsem koutek úst, a aniž bych se na něj podívala, propletla jsem si s ním pod lavicí ruce. Jak já ho zbožňuju.
Nedělala jsem si vrásky s tím, že si nás zavolají. Nemohla jsem na to myslet. A ani jsem se o to nepokoušela. Hlavně jsem si snažila vychutnat všechny své chvíle s ním. I když jsem nad tím nepřemýšlela, podvědomě jsem cítila, že to moc dlouho trvat nebude a zavolají nás k sobě. Co se stane pak, na to jsem si zakázala myslet.
"Tak děti. Dobrý den, posaďte se.Otevřte si učebnici na straně sto dva, a..." načala svůj proslov paní učitelka, jakmile vešlado dveří. Jej, jaksi jsem to propustila
Třídou zaznělo šustění papírů, jak spolužáci listovali v učebnicích. Napodobila jsem je, jelikož jsem si nechtěla zkazit známky tím, že budu přemýšlet nad budoucností. Budoucnost. Dříve jasná, sice klikatá, ale jasná. A teď zamlžená a nejspíš sem tam i zaterasená.
Jemně jsem zaklepala hlavou a začala se soustředit na text, stejně jako na výklad učitelky, a psaní poznámek.
Po očku jsem sledovala Matta, který sledoval mě. Ani se neobtěžoval to nějak maskovat. Ani knížky si neotevřel.
Když si konečně všiml, jak po něm šilhám, potichu se uchechtnul. Plně jsem se na něj otevřela a věnovala dlouhý pohled jeho sešitu a učebnici, načež jsem se podívala na něj. Není přece fér, abych se tu šprtala jak magor, zatímco on, protože vystudoval snad deset škol, na mě bude vyloženě civět a houby dělat, ne?
Nejspíš pochopil narážku, jelikož se na mě zazubil. Ale nic.
Už jsem si myslela, že za trest jeho ruku pustím, ale nejspíš si všiml, že můj stisk slábne, takže rychle otevřel vše potřebné. Věnovala jsem mu vítězný úsměv a pohled stočila ke své levé ruce, která nepřestala psát. Líbilo se mi, jak umím být rozdvojená. Část pozorně poslouchá učitelku, druhá se pravě teď pošťuchuje se svým klukem. Jak krásně to zní. Můj kluk. Žádná jiná na něj nemá právo!
Pro sebe jsem se usmála, nad svou naivitou. Je to svobodný občan, má svá práva. Nebudu jedna z těch holek, které se po rozchodu se svým klukem skoro úplně psychicky složí. Ale upřímně doufám, že mě hned nepustí k vodě.
Pozorně jsem se na něj podívala. Soustředěně se mračil na sešit. Může někdo jako on, prostě holku odkopnout, když ho přestaně bavit? Naklonila jsem hlavu ke straně. Vždyť vypadal tak šťastně. Navíc, podle mě, se usmíval mnohem víc než za celý rok.
Zvedl ke mně pohled a pobaveně zvedl obočí. "Co mě tak sleduješ?"
"Ale nic," zavrtěla jsem hlavou a opět se začala plně věnovat studiu. Všimla jsem si, že mě zvědavě sleduje, pak však nechápavě zavrtěl hlavou a opět se dal do psaní.
Ne, někdo takový by mě přece jen tak nepustil k vodě. Alespoň ne bezdůvodně.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ewiline Ewiline | Web | 17. května 2013 v 18:26 | Reagovat

tycosukradlasrdcemýmbráchovi!! Hele upřímně... chvíli mi trvalo než jsem to přečetla xD
Já si myslím, že se něco stane... Myšlenky přece vždycky předchází nějakému neštěstí!! ÁÁÁÁÁÁ Bože!! Ne že bych ti nepřála ty výlety, ale nutně potřebuju další dávku prášků ve formě TBN abych nedostala infarkt nebo cokoliv podobného!!! :D
Moc krásná kapča!! :*

2 Clarush* Clarush* | Web | 18. května 2013 v 10:22 | Reagovat

Moc povedená kapča.. jsem zvědavá na další :D

3 Livv Livv | Web | 25. května 2013 v 17:34 | Reagovat

To "slovo" složený z několika slov... :D Chytila jsem výtlem. Pořádnej :D Jako, tohle je moc :DD
No, jsem zvědavá, jestli nastane nějakej průšvih a hlavně jakej. Jdu na další kapi :)

4 Slečna Postradatelná Slečna Postradatelná | E-mail | Web | 23. července 2013 v 0:43 | Reagovat

tycosukradlasrdcemýmbráchovi :DDD Opět nezklamala :D Tay je nej :D :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama