To by nešlo - 15. kapitola

4. května 2013 v 15:55 | Scriptie*13* |  To by nešlo
A teď budu zlá! Dokud se nedovím víc návrhů, nebude CYFM. A bohužel, nejspíš nějakou dobu nebude ani ATB. Důvod je jednoduchý: nedostávám k ní nápady, sic jsem v půlce.
V téhle kapitole bude čas utíkat velice rychle, jelikož se potřebuju dostat ke konci 1. pololetí. :)

Listopad utekl jak voda, hned za ním následoval prosinec a krásně prožité svátky. Byla jsem s rodinou, které jsem o svém tajemství nic neřekla. Na druhou stranu, když byli zase pryč, učila jsem se sama se sebou pracovat. Dokonce jsem se naučila navštěvovat Nebe. Potřebovala jsem pro to však spoustu času - místo navštívila jen má duše, zatímco tělo se ponořilo do 'spánku'. No a s Mattem jsme byli v kontaktu. Jeho rodina mě stále však obcházela velkým obloukem. I když... bylo to už trochu lepší, než předtím. Taylor si neodpustil rýpnutí, Rachel úšklebek, a Mike se tvářil - jako vždy - jako by tam ani nebyl.
Čas běžel, přicházel leden a následně i únor, což znamenalo konec pololetí. A z toho plynuly pololetní zkoušky. Vysvědčení nakonec nebylo tak hrozné.
Nikdy mi ale neuniklo, jak čas od času přišli s mnohem černější aurou a s unavevenými tvářemi. Nešlo mi to do palice, přesto jsem se však zdržovala otázky.
Ale po pololetních prázdninách jsem zjistila, že k nám přišli nový žáci. Byli dva, podle všeho kluk a holka. Cítila jsem se zvláštně nadšeně, což jsem nedokázala pochopit. Ani na Rogerse jsem se tak netěšila.
Poprvé jsem je viděla na matice. Tedy, tu holku. Měla takové nádherně zrzavé vlasy, a oči zelené jako čerstvá tráva. Někoho mi připomínala, nemohla jsem ale přijít na to, koho mi připomínala. A navíc mě dorazilo, když se na mě usmála. Jako by mě znala.
Pak jsem si to uvědomila a měla jsem so dělat, aby mi neklesla čelist překvapením. To byli oni! O nich se mi tehdy zdálo. A pak ještě několik nocí za sebou, pokaždé to bylo stejné - usmívali se, mávali mi. Načež jsme se přesunuli do nebe, kde lítali. Viděla jsem je svýma očima, a v tom snu jsem měla pocit toho, že zapadám.
Zalapala jsem po dechu a vykulila oči. Její aura byla oslnivě bílá, a jemný stín naznačoval křídla. Oni... oni byli jako já!!!
Nemohla jsem tomu uvěřit, nešlo to.
Dívka se posadila vedle mě a přejela po mně zkoumavým pohledem. Pak se však usmála.
"Jmenuji se Aprillyne Stewartová [Ejprilin Sťjuartová]. Ale říkej mi April," představila se mi.
"Já jsem Evangelína Evansová. Zkráceně Angel," zamumlala jsem v odpověď.
"Máš dobrý jméno," zasmála se April. Musela jsem se ušklíbnout. Měla úplnou pravdu.
"Slečny? Nerušíme vás?" přerušil nás kousavě pan učitel, kterému očividně vadilo to, že si povídáme.
"Ne, to je dobrý," odpověděla jsem mu stejným tónem. Učitel mírně narudnul vzteky, pak se ale otočil zpět k tabuli a začal něco strašně rychle psát.
Vyměnila jsem si s April pohled typu: to je ale mamlas, a začly jsme si dělat poznámky.

Po škole, na obědě, jsem potkala i toho druhého. Jejího bráchu, Olivera Stewarta [Oliver Sťjuart]. Měl taky takové zrzavé vlasy, ale mnohem... hnědější. A zelenohnědé oči. Důkaz toho, že byli sourozenci. Pokud si ovšem nezměnili svoji vizáš. Ještě jsem to neskoušela, ale mám to v plánu.
Oba byli strašně hodní a přátlestší, takže se z nás rychle stali přátelé. Jenže se nemohli snést s Mattem a jeho famílií. Prý nechápou, jak s ním můžu zůstat v jedné místnosti. Několikrát jsem se s nima na tohle téma pohádala, nakonec jsme se o tom ale přestali bavit.
Matta jsem ale nezanedbávala. Spíš naopak. Trávila jsem s ním hodně času, a občas jsem se přistihla, jak přemýšlím o tom, jaké by to bylo, kdyby mě políbil. Takovéhle myšlenky jsem však zase rychle vyhnala z mysli. Zároveň s těma myšlenkama však přicházeli i pocity, které měli k přátelství daleko. Spíš k náklonnosti k němu.
Jenže jsem neomezila čas strávený s ním. A tak jsem k němu zahořela láskou.
Ale i potom, co nás potkalo, bych si tuhle emoci nikdy nevyčítala.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 milča milča | Web | 4. května 2013 v 19:09 | Reagovat

jako vždy (tyjo to čumim) XD

2 sasenka333 sasenka333 | Web | 5. května 2013 v 0:15 | Reagovat

no tak ja neviem čo mám povedať úúúžasná kapitola užasná poviedka..... a mala by som takú maličkú otázku nechcela by si sa spriateľiť??? ak tak tak mi prosím ťa napíš na blog bola by som veľmi rada, pretože tvoje poviedky sú naozaj úžasné klobúk dole pred tebou :-)

3 Clarush* Clarush* | Web | 5. května 2013 v 12:54 | Reagovat

Super kapitola :)

4 Ewiline Ewiline | Web | 5. května 2013 v 19:14 | Reagovat

Uteklo to jako voda a já to slupla jako jednohubku!! :D
Nemáš žádné nápady?? Tk to si můžem plácnout... xD
Zkus se podívat na nějaký dobrý film nebo si přečti recenze nějakých knih... já se třeba někdy koukám i na trailery k filmům :D většinou (takže jen někdy) mě něco třeba i napadne :D
Ale je to na tobě - každopádně ti přeju aby si brzy dostala pusinku od Múzáčka!! :*

5 Clarush* Clarush* | Web | 6. května 2013 v 20:51 | Reagovat

Ne nezabila je ona sama. To se nemusíš bát :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama