Svět za zrcadly - 3. kapitola

28. května 2013 v 16:02 | Scriptie*13* |  Svět za zrcadly
Udělala jsem si čas, a napsala toto. Pokud to vyjde, ještě dneska by tu mohlo bý TBN, nic ale neslibuji. Při nejhorším to tu bude zítra. ;)

Brzy byl zase čas, vrátit se zpět do školních lavic. Všem dětem i teenagerům se vůbec nechtělo, a ani Kim nebyla výjimkou. Bohužel, čas nešel zastavit, a tak se půl šestá ranní blížila nebezpečně rychle.
Když přišla, Kimiin budík začal vyzvánět lehkou, jemnou melodii. Vibroval na nočním stolku, který měla na dosah ruky a ještě dál. Hrozilo, že by spadnul, a takové drahé a tenké mobily by se rozhodně rozbily.
Spící dívka se přetočila na bok a rozlepila svá víčka od sebe. Zaostřila na mobil a chvilku poslouchala tu uklidňující písničku. Když málem znovu usnula, ozvalo se křachnutí a mobil ztichnul.
Poplašeně se posadila a podívala se na tu elektronickou hračku na zemi. Kryt byl nejspíš pod stolkem, a baterka hned vedle telefonu.
Povzdychla si a sehnula se pro tu mašírku. Začala to zase skládat, načež ho zapnula. Vydechla úlevou, když ji osvítila vítací obrazovka.
Počkala, až se zapne úplně, a pak se šla připravit do školy. Prostě taková každodenní rutina.

Zrovna zamykala dům, když jí v kapse zavibroval mobil. Vytáhla ho a podívala se, kdo jí v takovou nesprávnou dobu volá.
Radostí se málem zajíkla a ihned to vzala a přiložila k uchu.
"Ahoj mami!"
"Ahoj, Kim," ozvalo se. Dívku zalil neskutečný pocit blaženosti, když po dvou týdnech konečně slyšela hlas svojí matky.
"Jak se máte? Kdy se vrátíte?" vyhrkla nedočkavě, zatímco pomalu kráčela ke škole.
"Ujde, však víš. Práce, málo času pro sebe… Měli bychom se vrátit tak za týden, maximálně za dva. Holčičko, ještě chvilku vydrž. Strašně nás mrzí, že to tak vychází, ale ještě musíme splácet dluhy. Pak dáme výpověď a najdeme si nějakou blízkou místní práci, ju?" Kim posmutněla. Takovou pohádku jí říkala vždycky. A už je to asi tři roky.
Věděla ale, že musí splácet půjčku. Dříve měli její rodiče na zaměstnání smůlu. Tam byl malý plat, tam zas nepříjemní lidé… A vůbec. Neměli peněz na rozdávání.
Změnilo se to asi před čtyřmi roky. Našli si dokonalou práci, kde jim to vyhovovalo, a po pár měsících byli i povýšeni. Ale zahrnovalo to i dlouhé pracovní cesty. Její rodiče napadlo, že by mohla jezdit s nimi, nebo se alespoň přestěhovat.
To se ale nechytilo. Ředitel jim to zakázal, a navíc, Kim si vydupala, že tu zůstane.
Rodičům nezbývalo nic jiného, než to přijmout a jezdit tam a zpátky snad po celém světě. První tři měsíce měla chůvu, kterou nakonec Kim přivedla k šílenství, jak moc nechtěla být s ní. Rodiče to po tom, co jim slíbila, že bude hodná, nechali být. Kim to bylo líto, nedávala to však najevo. Těšila se, až všechny splátky nakonec budou z krku a oni budou zase spolu, jako dřív.
"… naprosto úžasné!" rozplývala se její máma, aniž by Kim vlastně věděla o čem.
"Hm," broukla, jako že jí poslouchá.
"Strašně se nám po tobě stýská, že jo Ryane?"
"Jasně, kočičko!" zaburácel kdesi vzadu otcův hlas.
"Mně po vás taky," usmála se Kim a zastavila se onom rozcestí, kde už na ni čekala Kass. Když si plavovlásky všimla, usmála se, a vydala se k ní. Pak si ale všimla, že telefonuje, takže dál byla potichu.
"Měj se hezky, zlatíčko," zašveholila matka.
"Vy taky," vzdychla Kim a položila to.
"Tak co? Kdo to byl?" vyzvídala její kamarádka. Blondýnka jí věnovala smutný pohled doplněný úsměvem, a černovlásce bliklo. Tenhle výraz používala jen při nebo po řeči se svými rodiči. Věděla, jak moc je jí líto, když je u sebe nemá.
"To bude dobrý," zamumlala a objala svoji kamarádkou. Kim jí objetí opětovala a pak ji pustila.
"V pohodě?" zeptala se starostlivě Kass, načež Kim přikývla.
"Pojďme," rozhodla, a vydala se, tentokrát rychlým krokem ke škole. Kassandra se jí držela v patách.

Doběhly do třídy po zvonění, a jejich jediné štěstí bylo, že učitel tam ještě nebyl. Sedly si vedle sebe, a připravily si na hodinu. Stihly si ještě vyměnit pár slov, než učitel přišel a začal s výukou.
Hodina byla příjemná a vtipná, což je většinou vždy, když učí pan Gypson. Mohlo mu být kolem třiceti, měl hnědé dlouhé vlasy v culíku, hnědé oči a nechával si narůst bradku, a pak si jí vždycky oholil. Kass říkala, že vypadá jako čerstvě narozené morče, čemuž se Kim vždycky smála.
Učil Biologii a Fyziku. Byl vtipný, a vzbuzoval autoritu pouhým tvrdým pohledem. Kim ho měla ráda pro jeho povahu a díky němu z těch dvou předmětů nepropadala.
"Takže… otevřete si sešity, začneme tam, kde jsme skončili. Ehm, kde jsme skončili? Anabell? Mohla by jsi prosím přečíst poslední větu?" A takhle to začínalo vždy.
O této hodině se docela zasmáli, zvlášť kvůli některým natvrdlým spolužákům, kteří měli hloupé dotazy.

Po hodině si obě kamarádky sbalily a vydaly se na další hodinu - opět spolu. Procházely kolem nástěnky, když si všimly hloučku lidí postávajícího okolo nějaké zprávy. Povětšinou to byly dívky a některé si cosi nadšeně šeptaly, jiné se s odfrknutím vzdálily.
Kim a Kass se zvědavě přiblížily a děvčata jim uvolňovala místo.
Soutěž ve vaření, hlásal titulek. Kim protočila oči. To je zase akce, pomyslila si a stejně jako některé ostatní, i ona se od zprávy vzdálila. Počkala na Kassandru.
"Přihlásíš se?" zeptala se zvědavě černovláska. Kim vykulila oči a překvapeně se na ni podívala.
"Ne. Ty jo?" podivila se.
"Asi jo," ušklíbla se. "Nechceš jít se mnou?"
"Ne, díky," zavrtěla hlavou a přidala do kroku, aby nepřišly pozdě. Zase.
"Určitě ne?" ujišťovala se Kass.
"Určite ne," ujistila ji Kim.
"Prosím!" zahučela.
"Fajn!" vydechla rezignovaně plavovláska a pak si zanadávala. Skvěle, upletla jsem si na sebe bič, pomyslela si s úšklebkem, když čelila Kassiinýmu rozzářenému úsměvu. Nevadilo jí, že se směje, to ne. Spíš to, jak se směje. Tak zlověstně.

Dneska měli, bohužel, osm hodin, s přestávkou na oběd, samozřejmě.

Po škole se Kim a Kass vydaly na nákup potřebných potravin pro jídlo na soutěž. Kim brblala, zatímco Kass byla ve svém živlu. Už měly vybrané co budou vařit - pizzu. Pravou, italskou pizzu.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ewiline Ewiline | Web | 28. května 2013 v 16:13 | Reagovat

Jak to myslíš, zlověstně?? 8-O
Hm... Každopádně se moc těším na další kapíííí!! :D ráda bych to zjistila :)

2 milca milca | Web | 28. května 2013 v 16:43 | Reagovat

Wow :-D
Jink tn usmev me tky zajima:-)
Pripada mi ze Kass neco chysta...=-O

3 Ewiline Ewiline | Web | 29. května 2013 v 14:56 | Reagovat

Já to neříkám... xD

4 Ewiline Ewiline | Web | 29. května 2013 v 15:37 | Reagovat

Samozřejmě!! :D
Není to takový tajemství - Jo, jsou to bráškové

5 Lexi Perennis Van der Lux Lexi Perennis Van der Lux | E-mail | Web | 2. června 2013 v 15:40 | Reagovat

Tá hodina... ako u nás :D No, som zvedavá na ďalšiu časť =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama