Can you forgive me? - 13. kapitola

4. dubna 2013 v 14:50 | Scriptie*13* |  Can you forgive me?
To psaní mě zase nějak chytlo. :D

Rick vzápětí zavřel oči, jako by se něčeho bál. A to něco, jsem byla já.
Ztuhla jsem a přestala dýchat. Mozek by v šoku, nechtěl tu informaci přijmout. Ale jak může vědět něco, co nevím ani já?
"Jak - Jaks na to přišel?" vykoktala jsem po asi minutě ticha, během které Richard své oči zmateně otevřel.
"Když… Když se stala ta nehoda, v tom lese, byla jsi dlouho pryč a tak jsem se za tebou šel podívat. Z tvých myšlenek jsem poznal, že jsi byla nesmírně zklamaná a smutná, ale cítil jsem z tebe i lásku. Pak jsem letěl za Edwardem, s úmyslem mu to pořádně vytmavit. Bohužel, jak tvůj štít padl, tak jsem si zapomněl chránit myšlenky a vyklouzlo mi to," poslední slova zamumlal šílenou rychlostí.
Zhluboka jsem se nadechla, a zase vydechla. Bože, řekni, že žertuješ, zaprosila jsem v duchu.
"Takže, proto se tak culil, div si pusu neroztrhl?" ujistila jsem se.
Zmateně přikývl.
"A můžeš za to ty?"
Přikývl, sice trhaně, ale přikývl.
"Dobře," přikývla jsem. Rick překvapeně zamrkal.
"Fakt? Jen dobře?" zeptal se zmateně.
"Ne ty tupče! Jaks' mohl vědět něco, co jsem nevěděla ani já sama? Proč sis neuhlídal ty svoje podělaný myšlenky? Myslíš, že to bude pro mě lehké, dívat se na něj, když má ten svůj obličej zkřivenej samolibým úsměvem? Ty blbče! Ty sokole jeden vypelichanej! Tos mu to alespoň nemohl vyvrátit? Ale vždyť to není pravda! Nic takového necítím! Nebo jo? Já nevím," zavzlykala jsem a ještě více se roztřásla. Zuby nehty jsem se držela, abych tady nebouchla. Cítila jsem, že to nevydržím - tak moc se mnou lomcovaly emoce.
S mokrými tvářemi jsem se rozeběhla do nedalekého lesa, načež jsem ihned bouchla ve vlka. Odběhla jsem kousek dál, a lesem zazněl moje táhlé, dlouhé a smutné vlčí zavytí.
A pak jsem se rozeběhla k La Push.
Z očí mi padaly slzy jako hrachy, a z mojí tlamy vycházelo kňučení. Znovu jsem zoufale zavyla, abych na sebe upozornila a ještě zrychlila.
Potřebovala jsem někoho, koho znám. Někoho, komu se můžu svěřit a neznám ho ze školy. Dana jsem sice neznala tak dobře jako Jakea, ale doufala jsem, že bude povahově hodně podobný svému otci.
Málem jsem narazila do obrovského černýho těla, a lekla se, že je to Chris. Neslyšela jsem však jeho myšlenky a pak jsem uviděla jeho temné oči. Byl to Dan, v očích měl starost.
Zoufale jsem zakňučela a schoulila se do klubíčka. Daniel byl v šoku. Pak si však lehl vedle mě, a začal vydávat podivné zvuky. Znělo to jako spokojené mručení, a mě to bůhví proč uklidňovalo.
Zanedlouho už jsem se nezalykala svými slzami, a jen poslouchala jeho srdce a předení.
Šťouchl do mě čumákem, a když jsem se na něj podívala, hlavu měl nakloněnou k jedné straně v tázacím gestu. Nejspíš se ptal, co se stalo.
"Prosímtě, přinesl bys mi něco na sebe? Pak ti to třeba povím," navrhla jsem mu v myšlenkách. Přikývl a už ho nebyla.
Pomalu jsem se vyškrábala na nohy a vydala se směrem k Danielově chatce. Už tam stál jako člověk, jeho tvář pokrýval starostlivý a vylekaný výraz.
Chramstla jsem oblečení, utekla za chatku, převlékla se, a spolu s ním zmizela v domě. A tam jsem mu převyprávěla celý svůj příběh. A když říkám celý, myslím tím úplně celý. Jeho tvář ze začátku zkameněla a rozhořčila se, když jsem však pokračovala, jeho výraz jihl.
"Proč jsi mi neřekla, že se jmenuješ Swanová?" zeptal se na konci.
"Protože jsem si ho změnila na Brownová. Proto," odvětila jsem.
"Táta mi o tobě kdysi vyprávěl. Že prý tě miloval, a ty pomalu jeho. Jenže se vše zvrtlo v den, kdy tě prohlásili za nezvěstnou. Hledala tě celá smečka, ale po tobě ani stopy. Jako bys prostě zmizela z povrchu zemského," vyprávěl, a já si vzpomněla, jak se pokaždé, když jsem je pozorovala, rozutekli do všech stran. Oni mě hledali?
"Netušil jsem, že se z tebe stalo… toto," vypravil ze sebe nakonec. "Ale je mi tě líto," dodal, a objal mě. Objetí jsem mu opětovala a uvelebila se v jeho náruči.
"Neboj Bells, to bude dobré," pobrukoval a já ztuhla. Bells mi říkal pravý táta, Jake, Edward a rodina. Nikdo jiný tuhle přezdívku neznal.
"Jak jsi přišel na tuhle přezdívku?" zeptala jsem se ho překvapeně.
"Často ti tak táta říkal." Cítila jsem, jak pokrčil rameny.
"Aha," zamručela jsem a opět se uvolnila.
Takhle jsme leželi asi půl hodiny, když mi začal zvonit mobil. Vymanila jsem se z Danielova objetí a podívala se na display. Volala mi Kate. Určitě o mě měla starost.
Omluvně jsem se na Daniela usmála z zmizela v kuchyni.
Opravdu se o mě bála, já ji však ujišťovala, že jsem v bezpečí a zanedlouho se vrátím.
S Danem jsme si ještě pár hodin povídali. On mi vyprávěl o své minulosti, stejně jako já. Bylo mi líp. Cítila jsem se podivně odlehčeně. Nevěděla jsem, jestli to bylo kvůli tomu, že jsem se někomu se svými problémy svěřila, nebo proto, že jsem už nemusela nikomu nic vyznávat.
Jak jsem tak ale vyprávěla, zjistila jsem jednu důležitou věc:
Že Rick měl pravdu.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Livv Livv | Web | 4. dubna 2013 v 15:07 | Reagovat

Ihííí. Doufám, že to vezmeš jako pochvalu, tak to taky mělo být myšleno :-D

2 Clarush* Clarush* | Web | 6. dubna 2013 v 14:17 | Reagovat

Hezké :)

3 Coco Coco | Web | 6. dubna 2013 v 16:20 | Reagovat

Nádherný díl!

4 Clarush* Clarush* | Web | 7. dubna 2013 v 14:32 | Reagovat

Kdy bude pokračování ?

5 Ewiline Ewiline | Web | 7. dubna 2013 v 15:31 | Reagovat

Jéééé :D - moc se omlouvám že jsem dlouho nepsala... ale tenhle týden se mi zapíše do historie .D
Mco pěkný díl!! A tím se přidávám ke Clar - kdy bude další??

6 Coco Coco | Web | 8. dubna 2013 v 16:24 | Reagovat

Na přítomný čas jsem si navykla až moc rychle :D Čte se to jako pommásle!! Už jsem v části, kdy Étienne a Anna jsou v tom parku, určitě víš, co myslím :P Na přítomný čas jsem si navykla i v knížce Není přání jako prání (kterou taky doporučuju!!)
Juu díky moc :) Nahrávání bylo skvělé!
Ještě nepředbbíhej, jsem teprve na 12 A4 :D

7 Ewiline Ewiline | Web | 8. dubna 2013 v 16:45 | Reagovat

Cassie?? Jsem nějaká zamotaná... :/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama