To by nešlo - 9.kapitola

31. března 2013 v 11:08 | Scriptie*13* |  To by nešlo
V této kapitole se konečně dozvíte, co je Angel zač. :) Příští kapiolka by mohla být z jejího pohledu, když už víte, co je zač...

Angee si nás přeměřila ostrým pohledem. Ale nakonec neochotně kývla.
"Super! Neboj, nic ti neprovedem. Že, Taylore?" obrátila se Rocky na Taye. Ten se jen zazubil, ale nesveřil se.
"Pojď," kývla na ni a vydala se směrem k našemu autu. Pomalu jsme se rozešli za ní. Angel nevypadala, že nám věří, a tak šla velice pomalu.
"Honem, ať už to máš za sebou," popohnal ji Taylor. Angee asi uznala, že má pravdu, a proto zrychlila krok.
Do auta jsme se vešli všichni a pak jsme se rychle rozjeli k nám domů. Při cestě bylo ticho jako v hrobě, přerušovaný jen Angelininym zrychleným dechem, a díky našemu sluchu, tak i rychlé bijící srdce.
Za nedlouho jsme dojeli k nám, zaparkovali a bez jediného slova vystoupili. Nahrnuli jsme se do domu, Evangelína potichu za námi, až jsem se bál, jestli neplánuje útěk. Posedali jsme si na gauč a do křesel, zatímco náš host se posadil na krajíček židle, která byla nejblíže dveřím. Bolelo mě, když jsem viděl, jak se nás bojí.
"No?" dožadovala se odpovědí Ang.
"Tak. První dotaz: můžeš nám slíbit, že o nás nikdy nikomu neřekneš?" zeptal se Michael.
"Můžu," odsekla Ang.
"Za další: kdo jsi?" zeptal se Taylor. Angel se zarazila, očima přeskakovala z jednoho na druhého, až se její pohled zastavil na mě.
"Je to tak nutné?"
"Jo," řekli jsme sborově.
"No... Já..." rozkoktala se. "Prostě... Nevím nic o své rodině. Nedávno jsem se dozvěděla, že jsem adoptovaná. Už od útlého dětství se mnou mluví andílci, kteří mi pomáhají, radí a učí nové věci. Stále říkají: 'Až budeš jedna z nás', což moc nechápu," vychrlila to všechno najednou hrozně rychle.
"A... Takže nevíš, kdo jsou tvý praví rodiče?" ujistil jsem se pro změnu já.
Zavrtěla hlavou.
"Proč ses nás tehdy lekla, když jsi ani nevěděla, co jsme zač?" zeptal jsem se.
"Měli jste kolem sebe černou auru. Už kvůli ní, jsem se vás bála. Černá znamená smrt, a když jsem se zeptala andílků, tak mi řekli, že se mám od vás držet dál," odpověděla. Líbilo se mi, jak to všechno začínala vyprávět bez zábran, ale věděl jsem, že prostě zjistila, že nemá cenu se vzpírat.
"Jak vůbec to spojení funguje?" zeptala se zvědavě Rocky.
"Když vizualizuji. Dřív, se mi ozývali jen když jsem je moc potřebovala. Na internetu - věřte nebo ne, ale lidí jako já, je spousty - jsem se dověděla, jak se s nimi spojit. Dnes už dokážu vizualizovat tak dobře, že ani nepotřebuji ticho a klid. Ale můžu si s nimi povídat i přes myšlenky a vidím je skrt třetí oko," poklepala si doprostřed čela.
"Aha. To je zajímavé..." hlesl Mike.
"A teď já. Moji rádci pořád říkají, že si na vás mám dát pozor. Neřekli mi ale, kdo jste a proč bych se od vás měla držet dál," osmělila se Ang.
"Opeřenci mají pravdu," pokýval hlavou Tay, "měla by sis na nás dát pozor. Ale teď mi musíme dávat pozor na tebe, jelikož nám to poručil sám Satan," pokrčil rameny.
Angel ztěžka polkla. "Satan?"
"Jop, Satan," přikývl Taylor, jako by se nechumelilo. "Ale ty ses ptala, co jsme zač. No, my jsme padlí andělé, které si pak povolal Satanáš a udělal z nás Temné anděly. Neříkám, že jsme spokojeni, s tím, co jsme. Nemáme ale na výběr."
"Mohla... Mohla bych vidět vaše křídla?" zeptala se Ang. Trochu jsem se zarazil. Ona by chtěla vidět naše křídla?
"Klidně. Ale nejsou to obyčejný křídla, na která jsi zvyklá," pokrčil rameny Taylor a postavil se. Poodtoupil od nás všech a pomalu mu ze zad začínala rašit černá křídla. Angel zalapala po dechu.
"Ách," vzdychl Tay a protáhl si křídla, "je to tak dlouho, kdy jsem se naposledy proletěl," načež vyběhl ven, bylo slyšet zamávání křídly a pak zmizel.
"A vy?" obrátila se na nás.
"Ty to pořád chceš vidět?" zeptal jsem se tiše. Myslel jsem, že když uvidí křídla Taye, tak se lekne, ale ona nic.
"Jo," přikývla.
"Fajn," pokrčila rameny Rachel a taky od odstoupila. Jí na zádech vyrostla tmavě šedá křídla. Pak šel Mike, kterému se zviditelnily bordová křídla a nakonec já, se svými zlatými.
"Jsem zvykla na jiná, ale i tahle jsou nádherná," zašeptala Angel, přičemž přišla ke mně a začala se přehrabovat v peříčkách. Zasáhl mě nepoznaný pocit, jelikož to bylo velice příjemné, a nikdo mi doteď na křídla nešahal. Bylo to, jako by mě hladila po vlasech, ale mnohem příjemnější.
"Je to příjemné?" ujistila se.
"Mhm," přikývl jsem a jemně od sebe roztáhnul křídla, aby měla lepší přístup.
"Zvláštní. Je to jako bych si hladila takové ty měkké plyšové hračky," zamumlala si pro sebe.
"Mohla bys ses i nám, pohrabat v křídlech?" oslovila Angel Rocky. Ang se zarazila, ale pak přikývla a vydala se k nim.
"Uch, to je příjemné," zavrněla Rocky, a následně i Mike.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Livv Livv | 31. března 2013 v 12:13 | Reagovat

To s těmi křídly... To je hezký na konci! :-D

2 Livv Livv | Web | 31. března 2013 v 12:13 | Reagovat

Celkově všechno je na ní kapitole hezký, TBN mám ráda :)

3 Ewiline Ewiline | Web | 31. března 2013 v 20:48 | Reagovat

Úplně boží!! Promiň ale u konce jsem se musela smát!! :D Drbání v peříčkách... :D
Btw má motlitba (další) byla vyslyšena!! .D

4 Terien Terien | 5. února 2014 v 17:18 | Reagovat

Taky jsem se musela smát...:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama