Can you forgive me? - 9. kapitola

5. března 2013 v 18:00 | Scriptie*13* |  Can you forgive me?
Na tuhletu kapitolu jsem docela pyšná. Ten konec jsem zamýšlela už dlouho, jen jsem nevěděla, na kterou povídku to hodit. Nakonec jsem se rozhodla, že na tuto, protože to sem víc než patří. :)

"Bells! Oblíkni se a čekáme tě dole! Brzy začne škola!" dodal na vysvětlenou Nate.
Celou noc jsem nespala, a psychicky se připravovala na střet s Edwardem. Dokola jsem si říkala: "to nic není, určitě na to zapomněl, nic to neznamená."
Ale já moc dobře věděla, že na tenhle okamžik Ed nikdy nezapomene.
Povzdychla jsem si a zašla do koupelny. Oblečená jsem byla už asi dvě hodiny předtím. V koupelně jsem si pustila kohoutek a opláchla si obličej. Zadívala jsem se na svůj odraz v zrcadle. Svěží bledá tvář, hnědé oči a husté řasy. Žádné známky toho, že jsem celou noc nespala. Ani rudé oči či kruhy pod očima. Teď jsem za to byla celkem vděčná. Ještě by si myslel, bůhví jak mě rozhodil.
Utřela jsem si obličej do ručníku a seběhla schody. Nasadila jsem úsměv popstar a vlítla na chodbu. Všichni už tu na mě čekali. A tvářili se dost netrpělivě.
"To je dost, že jdeš! Už jsme si mysleli, že jsi se tam udusila polštářem," ušklíbl se Rick. Protočila jsem oči, nad jeho logikou a prošla kolem něj. Vzala jsem si bundu a na záda si hodila tašku.
"Tak jdem?" pobídla jsem je. Vyšli a sedli jsme si do Chrisovy Toyoty Land Cruis.
"Že je to pohodlnější, než tvoje audina?" prohodil jen tak mimochodem Chris. Mrskla jsem po něm zlým pohledem. No tak to teda ne! Moje autíčko nebude nikdo urážet! Ani ten ichtil přede mnou!
"No promiň?! Alespoň má sedačku z pravé kůže, na rozdíl od tebe!" prskla jsem.
Jen pobaveně pozvedl obočí a nastartoval motor. "Nějaká protivná, ne?" zašklebil se.
Nafoukla jsem tváře a založila si ruce na prsou. Podívala jsem se z okna ven, abych neviděla jeho rozšklebenou tvář.
Chytrý možná byl, ale byl taky nesnesitelně otravný. Občas překonával i Ricka, a to je už co říct.

Jeli jsme jen pár minut. Před školou jsem vystoupila jako poslední a pohled zabodla do země. Doufala jsem, že s ním nebudu mít žádnou hodinu.
Co je, Bello? Rozezněl se mi v hlavě Bethin hlas. Odtrhla jsem pohled od země a podívala se na Eliz. Tvářila se starostlivě.
To neřeš, usmála jsem se na ni.
Rozešli jsme se směrem ke škole a mě se čím dál, tím víc zmocňovala úzkost.

Když jsem dorazila na hodinu angličtiny spolu s Calebem, Edward tam už seděl. Jen se na mě podíval, hned mu zčernaly oči. Znovu mě přejel pohledem a mně zrudly tváře. Podívala jsem se jinam, abych nemusela odolávat jeho hypnotickému pohledu.
"Copak?" drkl do mě Cal, až jsem se zapotácela, jak jsem to nečekala. Bleskurychle mě chytil a výraz v jeho tváři se změnil z posměšného na starostlivého.
"Nic," zamručela jsem a odtáhla se od něj. Posadila jsem se do lavice a připravila si učení. Seděla jsem hned před Edwardem a já cítila v zádech pohled. Jako by se na mě někdo díval. I když jsem věděla kdo, neodolala jsem instinktu a ohlédla se. Edwardovi oči už nebyly tak černé, ale ani krásně karamelové. Byly hnědé. Úplně jsem viděla, jak se přemáhal, aby na to nemyslel.
Otočila jsem se zpět a pod nos si zamumlala:
"Bože! Osude! Proč mi to děláš?"

Kdesi vysoko nad Forks, kam se ani lidské přístroje nedostanou…

"Protože se mi to líbí!" zahalekal Osud.
Menší, postarší muž si hlasitě zavýskl a zatleskal si. Musel se pochválit. Provedl dokonalou práci. Tolik zvratů…
Hlasitě a trochu šíleně se rozesmál.
Už chápal, proč mu Bůh přidělil právě tohleto městečko. Když on, jeden z nejmocnějších Osudů, by klidně mohl dohlédnout na celý New York. Avšak práci má tady a velice ho to baví.
Třeba když Edwardovi ponukl myšlenku, aby se podíval za Bellou, zrovna když se vracela domů. To by dokonalý nápad!
Bláznivě se zahihňal a protřel si ruce, jako by se chystal na nějakou těžkou práci.
Na mráčku se snesl ještě trochu níž, aby měl na tu dvojici dobrý výhled. Zamnul si svoje dlouhé vousy. Přemýšlel, jakou lotrovinu by jim udělal znovu, než je dá konečně dohromady.
Oni k sobě totiž patří. Jeden bez druhého nemůže žít, ať si říkají, co chtějí.
Ale nejdřív jim to ještě trochu ztížíme… pomyslel si aktuální Osud Forks a skoro ďábelsky se zachechtal.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 detimesice detimesice | Web | 5. března 2013 v 18:45 | Reagovat

Dalsi!!!:-)

2 Livv Livv | Web | 6. března 2013 v 12:54 | Reagovat

Ten osud je luxusní :D

3 Ewiline Ewiline | Web | 6. března 2013 v 17:51 | Reagovat

Osud Forks!! :D já fakt nemůžu... pardon :D rychle další Script!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama