Can you forgive me? - 5. kapitola

24. února 2013 v 16:32 | Scriptie*13* |  Can you forgive me?
Neměla jsem co přiávat, a ve flashce jsem měla dopředu hotový pár kapitol CYFM? a tak jsem se rozhodla být hodná (že, Ewil? xDD). Takže přidávám další, nechť se líbí. :)



Nemohla jsem vylézt na břeh. Především jsem byla nahá. A běhat, jak mě pán Bůh stvořil se mi vážně nechtělo. Takže jsem pobývala na mělčině. Abych dosáhla na dno.
Znovu jsem se zadívala na útes. Musela jsem trochu přivřít oči, abych na ně zaostřila. Váhavě se dívali dolů, a já, jelikož jsem neměla podobu zvířete, jsem nevěděla o čem konverzují.
Tak skočte, ne? Poslala jsem jim myšlenku. Všechny hlavy kromě Danielové se na mě zadívali.
Ne všichni jsme tak retardovaní jako ty, odvětil mi Chris.
Všimla jsem si, že černo - bílý sokol se ke mně přibližuje. Poznala jsem Ricka. Zahlédla jsem, spiklenecké mrknutí, než vzlétl výš.
A ani ne za minutu, jsem zahlédla Ricka, jak si to jako sokol míří střemhlav dolů, a asi tři metry před hladinou se změnil zase v kluka.
Ponořil se, hladina se nad ním uzavřela. Po chvíli se vynořil, rozjařený, v očích jiskry, a zrychleně oddechoval. Vlasy se mu zpihle lepily na hlavu, dokud s celou hlavou neztřásl.
"To bylo boží!" zavřeštěl, asi aby se to doneslo i ktěm poserům na útesu,
"Viď?" mrkla jsem na něj pobaveně. Zašla jsem trochu hlouběji, jelikož -i když to tak vůbec nevypadalo- jsem byla hrozný stydlín. Kluci to měli dobrý. Ty si někdy skrývali jen dolní partie. Zatímco holky, ženy dívky atd. Museli skrývat jak dolní, tak i horní partie. Ale to sem asi jaksi nepatří.
"Tak skočíte nebo ne?" zaječel na ně Richard.
Bytosti na útesu si vyměnily pohledy. Žlutý orel vzlétl též. Napodobil Rickův manévr a skončil ve vodě. Dolehl k nám jeho hlas.
"Je to fakt super!" Začal plavat k nám.
Bello? Mohla by ses prosím otočit? poprosil mě Cal. Zmateně jsem zvedla obočí, ale pak mi svitlo, a já se s rudými tvářemi otočila.
Doletěl by si mi- chci říct nám, pro oblečení? zeptala jsem se ho, zatímco jsem k nim stála zády.
Jasně. Tak já letím, a já zaslechla mávání křídel a když jsem se otočila, mizel v dáli.
"Já se jdu nechat unášet vlnami," zahlásil Rick a opravdu to šel udělat.
Znovu jsem se zadívala na výběžek. Už nikdo tam nestál. Hm. Buď se rozběhli domů, nebo už taky skočili.
"Baf!" zakřičel mi někdo za zády, a já polekaně vypískla. Otočila jsem se na toho zloducha, který mě vylekal. Byl to culící se Dan. A byl nahý. Jako já. Cítila jsem, jak mi do tváří stoupá horkost a tak jsem se ji snažila zahnat.
"Takže ty jsi skočil," snažila jsem se navázat rozhovor, abych se necítila tak trapně.
"Už to tak asi vypadá," pokrčil rameny. Pokývala jsem hlavou.
Tu máš!
Vzhlédla jsem. Nad námi kroužil Caleb, s oblečením v pařátech i v zobáku. Natáhla jsem ruce, a on mi do nich oblečení pustil.
Mám i pro Dana. Doufám, že mu budou, řekl Caleb.
"Má tu i pro tebe oblečení," předala jsem zprávu Danielovi. Udělal to samé co já, a jemu do rukou spadly kraťasy.
"Díky!" zahalekal na něj, ale to už Caleb letěl vyhledat ostatní.
"A kde je vůbec zbytek?" zeptala jsem se, když mi došlo, že to nevím.
"Nevim. Když jsem skočil, byli pryč," pokrčil rameny.
"Aha. Ehm... Dane?"
"No?"
"Mohl by ses prosím otočit?"
"Co? Proč? Jo a aha jasně, jasně," přikývl, a i když měl tmavou pleť, přísahala bych, že mu zrudly tváře. Otočil se ke mně zády, a já jako blesk doplavala k mělčině. Vylezla jsem na břeh a v rychlosti se oblékla.
"Dobrý!"
"Jo? Tak jo," otočil se na mě. Začal plavat ke mně, a já se taky rychle otočila. Přišlo mi to neskutečně trapný.
"Taky dobrý," ohlásil a já se pomalu otočila. Stál tu jenom v kalhotách, a já měla výhled na jeho vypracovanou hruď. Rychle jsem se podívala jinam.
"No já... Už asi půjdu..?" protáhla jsem to do otázky a ostýchavě se na něj podívala.
"Jasný. Já už asi taky půjdu," přikývl a přeměnil se na vlka. Takže kalhoty tu byly k ničemu. No co, ty moje budou taky stejně na cáry.
Usmála jsem se na něj, zamávala, proměnila se ve vlka běžela domů. Caleb se ani nemusel obtěžovat s donesením oblečení.
Trochu kratší, ale co se dá dělat.
P.S. Stejnak jsi hodná, že jsi za den přidala čtyři články, Ewil. :)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 detimesice detimesice | Web | 24. února 2013 v 17:46 | Reagovat

Wow pekny scriptie jn tk dal :-)

2 Ewiline Ewiline | Web | 24. února 2013 v 18:34 | Reagovat

Díky Scriptie :D Moc krásná kapča je další další :D
Btw moje nápady vychází ze snů... jednou se mi zdá nějaká volovinka a já to upravím tak že z toho vznikne povídka např. Divoká a Poslední bílý vlkodlak. Výjimkou je Vymítač - toho sem vymyslela na tom koníkovi :-D

3 Ewiline Ewiline | Web | 24. února 2013 v 18:37 | Reagovat

Už se moc těším na další kapču (píšu radši znova:) páč too začíná bejt víc než zajímaví - celkově :D
Ale u mě asi vede To by nešlo :D
Twilight sem ještě neviděla zatím sem zaseknutá u prvního dílu stmívání knižně.
Ale stejně sou to super povídky!!!! :D :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D

4 detimesice detimesice | Web | 25. února 2013 v 17:18 | Reagovat

Ach jo scriptie dalsi !!!! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama